DISKUZE: RUR (Karel Čapek)

Rozebírejme.

Takže... Krátké čapkovské drama RUR je vlastně největším českým přínosem do světa - právě z tohoto díla pochází slovo robot, které vymyslel Karlův bratr Josef Čapek. Mě však docela překvapilo, jak se ten dnešní robot liší od toho, co mělo být robotem původně. V RUR totiž roboti nejsou mechaničtí, ale normální organičtí lidé, které však vyrobili nepřirozeným způsobem - v továrně na ostrově. Je vidět, že v té době ještě nikdo netušil, co je genetika, a proto se nám možná proces výroby "robotů" neboli přirozených lidí zdá dneska být hloupým... Vyráběli je totiž po částech - tedy existovaly části továrny, které se specializovaly na výrobu kostí. Další zase na krev atd. Tudíž vyrobený robot byl vlastně něco jako naše dnešní pojetí klona (vyráběli totiž roboty i podle vzoru některých lidí). Jediné, co je z fyzického hlediska odlišovalo od nás, bylo to, že neměly pohlavní orgány (FUCK THEM, RIGHT?!) , byly silnější a účinnější v práci a žili pouze 30 let (pokud se nemýlím). Ale hlavní, co jim chybělo,byla právě duše.


Zajímavý se mi zdál pohled nábožné služky (což byla opravdová lidská žena-nerobot ) na tuto situaci. Většinou když se podíváme na nějaké scifi, které se odehrává daleko v budoucnosti, tak vidíme, že z nějakého důvodu je náboženství vymřelé. Všichni věří pouze v objektivní vědu. Tady je náboženství pořád živé - někteří na něj spoléhají méně (Gloryová a ředitelé), někteří více (služka).

To, že Karel Čapek omezil svou hru pouze na dění na ostrově, je vlastně logické a není v rozporu s jeho záměrem o vytvoření krátkého útvaru. Pokud by se to totiž odehrávalo někde na pevnině, tak by musel všechno popisovat mnohem víc dopodrobna, což by se mohlo vyvinout v 10 hodinovou divadelní hru... Naopak o dění na pevnině pouze mluví prostřednictvím novin - jak tam probíhají robotské revoluce, jak Balkán začne využívat roboty jako vojáky.

Rozbor:(není můj ten dodám až to trochu upravím ((ukázka odstraněna)) )

• autor: Karel Čapek
dílo: R.U.R.
literární žánr: drama
typ díla: sci-fi
doba vzniku/1.vydání: 1920

• Obsah díla:
Příběh začíná příjezdem Heleny Gloryové do továrny na roboty. Tam se seznámí s ředitelem Harrym Dominem. Ten jí vysvětluje, jak se roboti vyrábějí a následně ji seznámí s vědeckým týmem, který výrobu robotů zaštiťuje. Tento tým se skládá ze stavitele Alquista, Dr. Galla – přednosta fyziologického a výzkumného ústavu, inženýra Fabryho – generálního technického ředitele Rossumových Universálních Robotů, Hallemeiera – přednosty ústavu pro psychologii a výchovu robotů a Busmana – generálního komerčního ředitele R.U.R. Helenu však výroba moc nezajímá. Spíš se snaží vzbudit revoltu robotů proti lidím, což se jí nepodaří. Místo toho se do ní všichni vědci zamilují. Nakonec je to ale Domin, kdo ji požádá o ruku a ona souhlasí.
První dějství se odehrává 10 let poté. Roboti již úplně nahradili lidi, takže je pro lidi zbytečné rodit děti. Všechnu práci dělají roboti a lidé zlenivěli. Tyto zprávy rozčílí Helenu, která ve vzteku spálí starý Rossumův rukopis na výrobu robotů. Domin stále věří, že má vše pod kontrolou, ale když se začnou bouřit i roboti v továrně, dojde mu vážnost situace.
Revoluce dosáhla tak daleko, že roboti obklíčili dům, ve kterém byli jediní lidé na ostrově. Domin chce nejdřív s roboty smlouvat, protože si myslí, že má „recept“ na jejich výrobu. Helena ho ale vyvede z omylu, a tak jsou roboty napadeni. Roboti povraždili všechny, kromě Alquista. Mysleli si totiž, že zná tajemství výroby robotů, což nebyla pravda. Nicméně Alquist musel začít s výzkumy a zjišťováním, jaké jsou speciální přísady do výroby. Jednou narazil na původní roboty Domina a Heleny, kteří se jmenovali Primus a Helena. Když je chtěl pitvat, ten druhý se chtěl obětovat za něj. Alquist usoudil, že se milují a že se velmi podobají lidem, a tak je nechal odejít pryč z továrny s vírou, že život nezahyne a láska také ne.

• Karel Čapek a okolnosti vzniku díla:
PhDr. Karel Čapek (1890-1938) je jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších českých spisovatelů. Věnoval se však i novinařině, dramaturgii, překladatelství nebo fotografování. Působil také jako redaktor v časopisech – např.: Národní listy, Lidové noviny a podobně. Dva roky byl dramaturgem ve Vinohradském divadle. I když se nikdy neúčastnil války, byl jí velmi ovlivněn. Nejvíce však na jeho umělecký život měla dopad Mnichovská dohoda, mkvůli které nemohl pohodlně veřejně vystupovat. Několik měsíců poté zemřel.
Mezi jeho nejznámější díla kromě R.U.R. patří Továrna na absolutno, Krakatit, Povídky z jedné kapsy, Válka s mloky, Ze života hmyzu, Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka a Dášenka čili život štěněte.

• Role knihy v literárně-historickém kontextu:
R.U.R. je jedno z Čapkových děl, které jako první dosáhlo opravdu světového významu. Bylo přeloženo do více jak třiceti jazyků. Tato hra o předmluvě a třech dějstvích se snaží varovat před možnou hrozbou technického pokroku. Obavy o budoucnost lidstva jsou inspirovány 1. světovou válkou. Asi nejvýznamnějším přínosem této knihy je popularizace nového slova robot, které vymyslel autorův bratr Josef Čapek, které se ujalo snad ve všech světových jazycích.
Toto dílo inspirovalo také mnoho jiných umělců například v oblasti hudby roku 1977 napsal Zděněk Blažek stejnojmennou operu.
V oblasti divadla je samozřejmě nespočetně mnoho inscenací. Nicméně se toto dílo pravděpodobně dočká i zahraniční filmové adaptace, která je plánovaná na rok 2014.

• Charakteristika jedné postavy – Helena:
Helena je mladá dívka, která se nejdříve snaží probudit v robotech hněv, aby se vymanili z lidského nadvládí, jenže se jí to nepovede. Po nějaké době strávené v továrně ji Domin požádá o ruku a ona souhlasí. Jelikož je velmi krásná, milují ji všichni vědci, kteří v továrně pracují. Ale čím déle je Helena v továrně, tím více nemá ráda roboty. Myslí si, že když spálí návod na jejich výrobu, že se vše vrátí k normálu. Bohužel se ale spletla a způsobila tím nakonec větší potíže, než kdyby nic nedělala. Nakonec tedy k revoltě robotů došlo, ale asi z toho moc velkou radost neměla, protože ji i s ostatními lidmi roboti zabili.

• Vlastní hodnocení:
R.U.R. Je velmi zajímavá kniha. Je až neuvěřitelné, jak bujnou představivost na svou dobu autor měl. Kdyby v dnešní době viděl, co se prodává, skoro by se dalo říct, že se pokrok řídí jeho knihou. Skoro pokaždé, když slyším, jak někde vyrábějí nové roboty, vzpomenu si na tuto knihu a jak to v ní dopadlo. Kdo by si nepřál svého vlastního robota, který by za něj třeba uklízel? Ale pak bychom byli ještě víc líní než už jsme. A to by nebylo dobré.
Nicméně je naprosto jasné, proč je tato kniha povinnou četbou. I když její postavy nejsou do podrobna propracované, je naprosto zřejmé, jak se cítí nebo co chtějí. Co mě ale překvapilo, byla neobvykle dlouhá předmluva, což je ale spíš takový detail.