Čapek – Válka s mloky

Rok: 1935
Útvar: scifi román (satirická alegorie-epika)
Postupy: vypravěcí
Jazyk a styl: jednoduchý, mísí se zde angličtina s češtinou (roztomilá mluva pana Vantocha alias van Tocha), podivný styl mluvy mloků…, synekdocha (Ital – všichni Italové); rozvinuté věty s velkou slovní zásobou; výskyt slangu, nářečí a cizích slov
Vypravěč: er-forma
Téma: alegorické varování před fašismem a hrozící válkou
Hlavní téma: střet mločí a lidské „civilizace“ (nenávist, bojechtivost)
Kompozice: chronologická (kompoziční plán: dělení do tří knih); mnoho novinových výstřižků, útržků a sloganů- jsou fiktivní
Postavy:
-Kapitán Van Toch – objevitel mloků, figuruje v první knize příběhu, dále už osobně nefiguruje
-průmyslník Bondy – člověk financující rozšíření mloků coby levné pracovní síly, touží po zisku
-pan Povondra – vrátný pana Bondyho – sesbíral novinové články v knize, pohlíží na situaci jako řadový občan. Jako jediný vystupuje ve všech třech knihách příběhu. Až příliš pozdě si začne uvědomovat, že problém rozšiřujících se mloků se týká i jeho.
-Chief Salamandr – zástupce společnosti mloků vyjednávající s lidmi, vynucuje si stále více životního prostoru (přirovnání k Hitlerovi)
-mloci – tvorové popisovaní jako zmanipulovaný dav tupě následující svého vůdce.
Místo děje: zpočátku ostrůvky Tichého oceánu, postupně celý svět (Kokosové ostrovy – 1. útok, Louisiana – zemětřesení), Normandie, Čína…
Dobový kontext: česká literatura první poloviny 20. Století (demokratický a protiválečný směr)
Děj: Příběh se odehrává před druhou světovou válkou. Začíná na ostrově Tana Masa v zátoce Devil May, ale v průběhu se odehrává na mnoho dalších místech světa (např. i v Čechách, ve Francii nebo v důležitých oceánech). Kniha je rozdělena na 3 díly. První část se jmenuje Andrias Scheuchzeri. je v ní er-formou popisováno objevení mloků lidmi a jejich postupné rozšíření do lidské společnosti. Kapitán Van Toch objeví mloky a poskytne jim nože na obranu proti žralokům výměnou za perly. Mloci začnou být vysazováni na dalších místech a využíváni jako levná pracovní síla. Průmyslník Bondy, který tento „business“ ve větším měřítku rozvíjí, na oplátku poskytuje mločí společnosti další předměty používané společností lidskou. Druhá část se jmenuje Po stupních civilizace. Navazuje na první část popisem dalšího vývoje mloků a jejich využitím lidskou společností. V druhé části knihy také najdeme novinové články sesbírané panem Povondrou, líčící historii a vývoj mloků. Třetí část popisuje postupně se rozvíjející konflikty lidí s mloky rozvinuté až po světovou válku. V samotném závěru, tedy úplně poslední kapitole třetí části knihy sám autor přemýšlí o tom, jak příběh skončí. Zda budou lidé zahubeni nebo se společnost mloků, stejně jako ta lidská, postupem času zničí sama. Mloci jakožto smyšlené postavy jsou zasazeni do reálného meziválečného světa.
Autor:
Dílo
• zprvu s bratrem Josefem (to byl hlavně malíř)
• ovlivněn expresionismem a vědeckotechnickým pokrokem
• typické znaky tvorby: velká slovní zásoba, rozvité věty
• dvě části tvorby: utopie a téma vnitřního života člověka
• v novinařině navazoval na Nerudu
• Próza: Boží muka, Trapné povídky, O věcech obecných čili Zoon politikon
• Dramata: Loupežník (komedie), R. U. R., Ze života hmyzu (alegorie, napsáno s bratrem Josefem), Bílá nemoc, Matka (antifašistické drama)
Další autoři: J. Hašek (Švejk); F. Šrámek (Žasnoucí voják); K. Poláček (Bylo nás 5)