Steinbeck – O myších a lidech

Rok: 1937
Útvar: novela, která se velmi blíží dramatu
Postupy: vyprávěcí
Jazyk a styl: příběh je postavený na dialozích; autor zde užívá hovorového jazyka, slangu; stavba textu je jednoduchá a přehledná, neobsahuje úvahy, vykresluje dobu 30. let 20. století v Americe
Jazykové prostředky:
Vypravěč: er-forma
Téma + hlavní myšlenka: Tématem příběhu je přátelství mezi Georgem a duševně zaostalým Lenniem. Autor se zde snaží zachytit důležitost onoho přátelství a důležitost lásky. Ukazuje, jak se může lidský sen v mžiku rozpadnout. Poukazuje i na rasismus v tehdejší době, na odměřené vztahy bílých k černochům.
Motivy:
Kompozice:
Postavy: George - hodný, pracovitý a obětavý; touží po spokojeném životě; Lennieho má velice rád, i když mu často vyčítá, že se o něho musí starat
Lennie - velmi pracovitý a působí jako dobrák; udělá, co se mu řekne; je ale naivní a hloupý a chová se jako malé dítě (ze spousty věcí nemá rozum); mentálně postižený, což způsobuje, že se místy chová sobecky; "hromotluk", který rád hladí hezké věci; neovládá svou sílu, což se mu stane nakonec osudným
Curley - správcův syn; velmi žárlivý a zakomplexovaný; mladý, agresivní a snaží se vynutit si autoritu
Curleyova žena - krásná, vyzývavá, nepříliš inteligentní a rozmazlená; hodně osamělá a chybí jí láska; žije život, o který nestojí
Místo děje:
Doba, v níž se kniha odehrává: odehrává se ve 30. letech 20. století v těžké době, kdy americká společnost zažívá hospodářskou krizi
Doba, kdy bylo dílo napsáno: Dílo je americkou prózou 1. poloviny 20. století. Vzniklo v souvislosti se spisovatelovým angažmá ve Federálním spisovatelském projektu v roce 1935, který byl zaměřen na získání pracovních příležitostí pro spisovatele.
Děj: Dva tuláci George a Lenny jsou přátelé. Chodí spolu od ranče k ranči. Chtějí si vydělat pár dolarů a za uspořené peníze si koupit vlastní hospodářství. Sní o teplém krbu, slepicích, vojtěšce a králících. Právě králíci jsou velikým snem Lennyho. Právě králíci jsou velikým snem Lennyho. Je od narození mentálně zaostalý. Má velké silné tělo s dětskou duší. Miluje králíky a vše hebké. Již od raného dětství ho teta Klára v této vášni podporovala. Nosila mu myši a on je hladil. Mazlil se s nimi, ale někdy v návalu něžnosti nechtěna zabil. George se o něj po smrti tety staral. Stali se nerozlučnou dvojicí. Všechny problémy a radosti prožívali spolu. Na své cestě se dostali na ranč, kde byla napjatá atmosféra. Curly, sebevědomý a panovačný syn majitele farmy si vzal mladou ženu, která nade vše milovala muže. Curly žárlil a vyhledával souboje. Když si však troufl na Lennyho, spálil se. Lenny mu rozdrtil ruku. Slimovi, předáku farmy, pře kterým měli všichni respekt, se narodila štěňata. Na přímluvu Jiřího daroval jedno štěně Lennymu. Ten si ho zamiloval a každou volnou chvíli byl s ním. Jednoho dne se pořádal turnaj v házení podkovou. Všichni až na Lennyho se ho zúčastnili. Ten byl u svého milovaného štěněte. Hladil a hrál si s ním. Když se chtělo svou bezzubou tlamičkou zahryznout do Lennyho ruky, Lenny se lekl a chtěl štěně poplácat. Ale svou obrovskou silou mu zlámal vaz. Nepochopil hrůznost svého činu. Seděl u mrtvolky štěněte a s láskou jí hladil. Do stodoly přišla Curleyova žena, vyzpovídat se ze své samoty a neštěstí. Ale Lennyho nezajímaly její nářky. Se zájmem sledoval její krásné hebké vlasy. Chtěl si je pohladit, ale ona se lekla a začala křičet. Lenny se bál Georgova hněvu. Proto jí zacpal dlaní ústa. Bylo to však ještě horší, začala sebou škubat. Lenny jí chtěl utišit a ve své snaze ji zabil. Hrozně se vylekal a utekl do nedalekých vrbiček. To bylo místo, kde se měl v případě problému sejít s Georgem. Když obyvatelé ranče objevili mrtvou ženu, chtěli Lennyho lynčovat. Vydali se po jeho stopě. George šel s nimi. Objevil Lennyho jako první a znovu začal snít o jejich hospodářství. Lenny s nadšeným úsměvem poslouchal. George se opatrně otočil a z druhé strany přiložil Lennymu do týla revolver. Lenny umřel s blaženým úsměvem na rtech. George ho chtěl ušetřit strašného osudu. Proto ho zabil vlastní rukou."
Autor: Americký prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny. Velkou část života strávil v Kalifornii (vystřídal tu i řadu nejrůznějších povolání a zpočátku těžce zápasil s chudobou) a v Kalifornii se odehrává také většina z jeho dvaceti románových příběhů. První z nich, Zlatý pohár, vydal v roce 1929, ale úspěch měla až s první částí volné trilogie o příhodách bezstarostných povalečů Pláň tortilla. Proslavil se zejména románem Hrozny hněvu, baladicky otřesným příběhem rodiny chudých nájemců, kteří za hospodářské krize ztratí domov a musí se protloukat světem jako sezónní dělníci. Je to jedno z největších sociálně kritických děl a v literatuře první poloviny 20. století. Tragédií lidí bez domova se zabývá i novela O myších a lidech, 1937, kterou autor sám zpracoval také jako drama. Z poválečných Steinbeckových děl patří k nejznámějším moderní parafráze biblického příběhu Na východ od ráje 1952, sociálně kritický román Zima našich úzkostí a mj. také osobitý cestopis Toulky s Charleyem.
Kontext autorovi tvorby: Dalšími díly autora, ve kterých líčí těžký život amerických nižších vrstev, jsou například Pláň Tortilla, Na Plechárně nebo Hrozny hněvu.
Jeho texty jsou jak tragické, tak humorné.
Steinbeck je autorem i moderní parafráze na biblický příběh o Kainu a Ábelovi s názvem Na východ od ráje.
Držitel Nobelovy ceny.
Je rovněž autorem cestopisu Toulky s Charleym za poznáním Ameriky.