William Saroyan – Tracyho tygr

William Saroyan – Tracyho tygr
William Saroyan byl americký prozaik, básník, dramatik a publicista. Narodil se roku 1908 v Kalifornii ve velmi chudé rodině arménských imigrantů. Když byly Saroyanovi tři roky, jeho otec umřel na zánět pobřišnice a jeho matka z existenčních důvodů dala svoje děti do sirotčince v Alamedu. Vyzvedla je po pěti letech, když si našla práci a dokázala je uživit. Saroyan chodil jen do základní školy ve Fresnu. Prošel různými zaměstnáními (poslíček, telegrafista nebo přednosta poštovního úřadu). Přispívat do anglické přílohy časopisu pro Armény začal už od roku 1930. Celý život se potýkal s finančními problémy, které byly způsobeny jeho účastí v různých hazardních hrách, ale i dobročinných akcích. Veškeré jeho dílo má autobiografické prvky. Když mu peníze docházely, psal a psal častěji a více (napsal přes sto titulů). Také kritika mu kvalitu na úkor kvantity dost často vytýká. V roce 1940 odmítl převzít Pulitzerovu cenu s odůvodněním, že k těmto oceněním nemá důvěru. Oženil se a rozvedl dvakrát se stejnou ženou. Po 2. SV o jeho povídky a divadelní hry již nebyl zájem. Od roku 1958 žil střídavě v Paříži a rodném Fesnu, kde také zemřel roku 1981 na rakovinu.
Jeho dílo je velmi rozsáhlé, napsal více než 100 knih. Kritikou je nejvíce ceněn soubor povídek Odvážný mladý muž na létající hrazdě (1934). Za peníze z této knihy si Saroyan dopřál výlet do Evropy a Arménie. Z dalších povídkových souborů: Jmenuji se Aram, Lidská komedie (za 2SV), Dobrodružství Wesleye Jacksona (fiktivní životopis), Tracyho tygr (lyrická pohádka pro dospělé) a Tati, tobě přeskočilo (soubor povídek vyprávěných chlapcem). Z divadelní tvorby je nejvýznamnější Čas tvého života (Pulitzerova cena), Mé srdce je v horách, Stará sladká píseň a Jeskynní lidé. Autobiografická tvorba je představována knihou O neumírání, Náhodná setkání, Nekrology. Dále vydává i monografie a eseje.
Wiliam Saroyan měl rád tygry a jeho hrdinové jsou většinou mladíci, co něco hledají. Námětem je teda hledání (čehokoliv). Pro jeho díla je typická naivní stylizace.
Tracyho tygr (1951) je epická pohádková novela. Odehrává se ve 20. Století v San Franciscu, New Yorku (Warrenova ulice, kostel sv. Patricka, léčebný ústav Bellevue). Groteskní novela, tygr (a celá kniha) je jedna velká metafora - představuje druhé já, lásku, touhu, sny, radost ze života... autor zde ponechává čtenáři prostor pro vlastní výklad
Význam knihy – i v obyčejném životě lze hledat neobyčejné věci. Láska je pro život důležitá a nelze bez ní žít.
Kniha vypráví o newyorském mladíkovi Tracym a o jeho tygrovi, který je vlastně symbolem jeho mládí a lásky k Lauře, a o ztřeštěných dobrodružstvích, která spolu prožívají.
Obsah - Thomas začne pracovat jako nosič pytlů v továrně na kávu. Zde se potká s Laurou a její tygřicí. Zamiluje se do ní. Laura ho vezme domů, kde ji ale Tracy podvede s její matkou. Laura jej proto opustí. Thomas jde dál, odchází pryč. Nakonec se vrací zpět a hledá Lauru. Ovšem nalézá pouze svého tygra a kvůli němu se dostává do blázince, kde nachází i Lauru a svého starého přítele. Později celý příběh končí s optimismem a velkou nadějí. Thomas a Laura odchází bok po boku a nacházejí v sobě ztracenou lásku.
Kompozice – chronologická a dílo je rozdělené do 15ti kapitol. Příběh je vyprávěn v er-formě, má podobu monologu ve třetí osobě. Vypravěč se staví do role nezaujatého pozorovatele, tzn. autor komentuje, popisuje, ale nezasahuje do děje, tudíž má větší odstup vůči příběhu a prožitkům postav.
Krátké srozumitelné věty, stručnost, opakování stejných slov i vět, stejná počáteční písmena ve jménech dvou hlavních postav, optimismus, vyprávěcí slohový postup, nespisovný jazyk – lámaná angličtina Dr. Pitzingera, přímá i nepřímá řeč, ironie (výsměch americkému bulvárnímu tisku, reklamě, dravému byznysu a senzacechtivosti), nevšední téma; Saroyan v této knize popírá hranici mezi realitou a fikcí a smyslem a nesmyslem. Pohádkovost, zvláštní kouzlo, pozitivní pohled na svět. Dr. Pingitzer používá germanismy (na ja).
Hlavní postavou je Thomas Tracy – mladík, který má svého „tygra“ (fiktivního černého pantera, pokaždé když se řeklo slovo tygr, at už znamenalo cokoliv, Tracy chtěl mít od svých tří let vlastního; potkal ho v 15ti v zoo a ztotožnil ho s částí své osobnosti), pracoval v New Yorku v jednadvaceti u dovozce kávy Otty Seyfanga a chtěl se stát ochutnávačem tohoto nápoje (musel by tam pracovat dlouho jako Nimmo, Peberdy a Ringert). Tracyho tygr má ve skutečnosti podobu černého pantera, zosobňuje vše, co člověk potřebuje, tvoří část Thomase a pomáhá mu proplouvat životem, symbol touhy a lásky (poslední věta – a tak končí příběh o Thomasu Tracym, Lauře Luthyové a tygrovi, jenž je láska), druhé já, které v sobě většina lidí potlačuje (energické, živelné, nespoutané konvencemi, plné emocí). Vedlejší postavou je Laura Luthyová – hezká, černovlasá, mladá dívka, do které se Tracy zamiluje (prvně se potkají o Tracyho polední pauze, když Laura prochází Warrenovou ulicí, má u sebe tygřici), později se zblázní a Tracy ji najde v léčebně. Doktor Pingitzer – malý, usměvavý, asi sedmdesátiletý, známý a uznávaný psychiatr, kouří dýmku, vyšetřoval Tracyho. Doktor Scatter – psychiatr, nesouhlasí s Pingitzerem, pokračuje ve vyšetřování, dokazuje, že je duševně chorý a nechává ho umístit do blázince.
Tracyho tygr se řadí do americké prózy první poloviny 20. Století + 60. Léta 20. Století. Mezi jeho současníky patří např. J.D. Salinger – Kdo chytá v žitě (vydané o pár let později než Tracyho tygr) či Vladimir Nabokov – Lolita.
Mezi další americké spisovatele v této době řadíme Josepha Hellera (1923, Hlava XXII, Gold za všechny peníze), Johna Irvinga (1942, Svět podle Garpa, Hotel v New Hampshire), Stephena Kinga (1947, Osvícení, Carrye), Ira Levina (1929, Stepfordské paničky), Normana Mailera (Nazí a mrtví), Jeroma Davida Salingera (1919, Kdo chytá v žitě), Williama Styrona (1925, Sofiina volba) a M. Scott Pecka (Nevyšlapanou cestou)
Několikrát divadelně zpracován (u nás divadlo Na blízko), inspirace pro název hudební skupiny Laura a její tygři.
• Dílo: soubory povídek Odvážný mladý muž na létající hrazdě (1934), Jmenuji se Aram, Lidská komedie (za 2SV), Dobrodružství Wesleye Jacksona (fiktivní životopis), Tracyho tygr (lyrická pohádka pro dospělé) a Tati, tobě přeskočilo (soubor povídek vyprávěných chlapcem). Z divadelní tvorby - Čas tvého života, Mé srdce je v horách, Stará sladká píseň a Jeskynní lidé. Autobiografická tvorba - O neumírání, Náhodná setkání, Nekrology. Dále vydává i monografie a eseje.
• Literární druh - epika
• Literární žánr – groteskní pohádková novela
• Čas – 20. století (vydáno 1951)
• Prostředí – San Francisco, New York
• Kompozice – chronologická, 15 kapitol. Příběh je vyprávěn v er-formě, má podobu monologu ve třetí osobě.
• Vypravěč – Vypravěč se staví do role nezaujatého pozorovatele, tzn. autor komentuje, popisuje, ale nezasahuje do děje, tudíž má větší odstup vůči příběhu a prožitkům postav.
• Jazykové prostředky – opakování stejných slov i vět, stejná počáteční písmena ve jménech dvou hlavních postav, optimismus, nespisovný jazyk – lámaná angličtina Dr. Pitzingera, používá germanismy (na ja), ironie, nevšední téma
• Syntaktické prostředky – Krátké srozumitelné věty, stručnost, přímá i nepřímá řeč
• Styl (slohový postup) – vyprávěcí slohový postup