Hemingway – Stařec a moře

Rok: 1985 (originál 1952)
Útvar: americká novela z meziválečného období
Postupy: popisný (úvahové pasáže)
Jazyk a styl: Dílo je napsáno spisovným jazykem, objevují se zde španělské výrazy (guano, qué va), přirovnání (lano těžké jako kříž). Dílo je napsáno velmi jednoduše a střízlivě, ale je v něm skrytá určitá dynamika a napětí. Autor využívá hlavně úvahy a popisu. Děda pak také mluví sám k sobě. "Co jsi to vůbec za ruku?" promluvil na ni. "Tuhni si pak, jestli chceš. Proměň se v pařát! Co z toho budeš mít?"
Jazykové prostředky:
-napsáno spisovným jazykem, velmi jednoduše,
- strohé, dynamické a napínavé
- španělské výrazy (např. galanos = žraloci)
- přirovnání (lano těžké jako kříž)
- často úvahy starce, mluví sám k sobě
- přímá řeč, personifikace
- někdy je místo slova stařec použito slovo člověk, tím je víc zdůrazněn konflikt lidí s přírodou
Vypravěč: er-forma
Námět: Lidské přesvědčení a snažení, nezdolnost lidské odhodlanosti. A taky hlavně už zmíněný boj člověka s přírodou.
Hlavní myšlenka: Zobrazit nekonečný boj člověka s přírodou, myšlenku, že štěstí nespočívá v bohatství, ale v uspokojení z vyčerpávajícího zápasu. Jejím smyslem je poukázat na obrovskou lidskou statečnost a nezdolnou duševní sílu. Člověk by se neměl nikdy vzdávat, má být vytrvalý.
Symbol: křesťanství - Starcovo utrpení je odkazem na křesťanskou symboliku.
Kompozice: chronologická
Postavy: Stařec Santiago - kubánský rybář pevné vůle. Bojuje až na pokraj života, aby se uživil.
Chlapec Manolin - velmi obětavý, laskavý, nápomocný, má rád starce.
Místo děje: ve vesnici poblíž Havany a na moři
Doba, v níž se kniha odehrává: Děj může být situován tak do poloviny 20. století.
Doba, kdy bylo dílo napsáno: Hamingway řazen mezi americké autory "Ztracené generace" (20. léta 20. století) - otřes z války, vystřízlivění z amerického snu (všechno perfektní), zklamání, rozčarování, připraveni o ideály, nenachází útěchu a nedokáží smysluplně žít, vidí jenom rozklad společenských hodnot
Děj: Hlavního hrdinu knihy, rybáře Santiaga, začíná trápit jeho smůla, kdy už mnoho dní po sobě neulovil žádnou rybu a takřka nemá z čeho jíst. Na rozkaz rodičů ho musí opustit i jeho pomocník chlapec Manolin. Ten se o něho staral, dával mu jídlo a pomáhal mu na moři. Jednoho dne se stařec rozhodne vyjet na moře, kde ještě nikdo nebyl a loučí se s chlapcem, kterého nechává ve vesnici. Po několika neúspěšných dnech na vodě chytí vysněný úlovek. Neví sice, jak vypadá, ale podle chování ryby pozná, že je to jeho snad největší úlovek. Ryba ho však překvapí svou silou a začne ho táhnout na otevřené moře. Stařec se ji snaží zadržet, je však starý a po několika hodinách svůj boj vzdává. Ryba ho vytrvale táhne dál a stařec je velmi vyčerpán a unaven, nepouští ji však z lodě, protože věří, že se jednou unaví a on ji bude moct zabít. To se mu - díky svým zkušenostem - podaří, přiváže ji k loďce a podle slunce míří zpět domů. Po cestě ale musí odolávat útokům žraloků na jeho loď. I přes velkou odhodlanost starce mu jeho úlovek sežerou. Naprosto vyčerpaný stařec dorazí domů, loďku nechá přivázanou u mola a ráno se kolem ní shromáždí dav lidí, aby se podíval na obrovitou kostru ryby přivázanou na starcově loďce.
Autor: Ernest Hemingway, americký spisovatel a jeden z představitelů tzv. ztracené generace, se narodil 21. července 1899 v Oak Park v Illinois v rodině lékaře. Díky otci měl blízko k přírodě a osvojil si lovecké dovednosti. Psaní se věnoval už na střední škole. Poté co opustil školu, začal psát do novin Kansas City Star. Během 1. sv. války pak odešel jako dobrovolník Červeného kříže do Itálie, kde se těžce zranil. Zážitky z 1. sv. války Hemingwaye velmi ovlivnily a promítly se i do řady jeho děl. Po skončení války se vrátil do USA, ale brzy byl zase v Evropě, v Paříži, kde působil jako zahraniční dopisovatel. Tam se potkal se slavnými současníky ztracené generace (Joyce, Steinová, Fitzerald atd.). V roce 1928 se opět vrátil do USA a žil s manželkou na Floridě. V roce 1936 odjel do Španělska, kde pracoval jako válečný zpravodaj ve španělské občanské válce. Po skončení tohoto konfliktu v roce 1940 odešel na Kubu, která se stala jeho skutečným domovem. I ve 2. světové válce působil jako zahraniční zpravodaj. Po několika zahraničních cestách se vrátil na Kubu. Ke konci života se zhoršuje jeho fyzický i psychický stav, má deprese, halucinace a bludy. Měl problémy s pamětí a již nemohl psát. Hemingway zemřel 2. července 1961 na střelné zranění. Ačkoliv dodnes není vyloučena možnost nehody, pravděpodobně šlo o sebevraždu. Hemingway byl čtyřikrát ženatý. Hemingway získal Pulitzerovu cenu a Nobelovu cenu za litetaruru.