Victor Hugo - Chrám Matky Boží v Paříži

Victor Hugo
Chrám Matky Boží v Paříži

• autor: Victor Hugo
dílo: Chrám Matky Boží v Paříži
literární žánr: epika
typ díla: román
doba vzniku: 1831
překladatel: Milena Tomášková

• Obsah díla:
V Paříži byla představena hra Petra Gringoira a poté se konala slavnost bláznů s volbou jejich papeže. Tím se stal Quasimodo – zvoník z chrámu Matky Boží. Quasimodo byl sirotek, ale pak ho adoptoval kněz Claude Frollo. Quasimodo začal pracovat jako zvoník, ale kvůli hluku zvonů ohluchl. Na náměstí Gréve sleduje Gringoire kouzelnické kousky cikánské dívky Esmeraldy. Protože je Claude Frollo okouzlen Esmeraldou, poslal Quasimoda, aby ji unesl.
Když ji Quasimodo unese, Gringoire na něj zavolá hlídku – kapitána Phoeba z Châteaupersu, aby Quasimoda zatkl. Poté se Quasimodo dostává na pranýř. Esmeralda se o něj ze soucitu stará – dává mu napít. V tu chvíli se do ní Quasimodo zamiluje. Gringoire se mezitím dostal do Dvora divů (sídlo zlodějů, tuláků a chudáků). Esmeralda ho zachrání tím, že si ho vezme za muže (na 4 roky).
Esmeralda však miluje kapitána Phoeba. Claude Frollo nakonec ze žárlivosti pobodá Phoeba a svede to na Esmeraldu. Ta je obžalována a čeká ji šibenice. Před jistou smrtí ji ale zachrání Quasimodo a schová ji v chrámu. Odtud ji ale Gringoire a Claude Frollo odvedou. Gringoire odchází a Esmeralda si musí vybrat mezi sňatkem s Frollem nebo smrtí; volí si smrt. Nakonec ji oběsí za čarodějnictví. Quasimodo shodí smějícího se kněze Clauda Frolla z chrámu.
Quasimodo poté prchá a je nějakou dobu nezvěstný. Po roce a půl byly nalezeny dvě kostry, které se objímají. Jsou to pozůstatky Quasimoda a Esmeraldy, Quasimodo sem přišel za svou milovanou. Chtěl umřít vedle ní.

• Victor Hugo a okolnosti vzniku díla:
Victor Hugo byl francouzský spisovatel, který žil mezi lety 1802 a 1885. Kniha Chrám Matky Boží v Paříži patří mezi jeho nejznámější díla. Autor v něm barvitě popisuje tehdejší společenské vrstvy a ukazuje rozdíly mezi nimi nejen v prostředí, kde žili, ale i v jejich chování a mluvě.

• Ukázka:
„Když asi za dva roky nebo osmnáct měsíců po událostech, jimiž končí toto vyprávění, přišli do sklepení v Montfauconu vyhledat mrtvolu dva dny předtím oběšeného Oliviera Daňka, jemuž Karel VIII. po smrti milostivě dovolil, aby byl pochován v lepší společnosti, u svatého Vavřince, nalezli mezi těmi ohavnými kostlivci dvě kostry, z nichž jedna objímala podivným způsobem druhou. Jedna z nich, byla to kostra ženy, měla dosud na sobě několik cárů šatů z látky kdysi bílé a kolem krku náhrdelník z adrezarachových zrnek s malým hedvábným váčkem, ozdobeným zelenými skleněnými korálky, který byl otevřený a prázdný. Ty předměty měly tak nepatrnou cenu, že si je kat asi nechtěl vzít. Druhá kostra, která ji držela v těsném objetí, byla kostra muže. Všimli si, že měla pokřivenou páteř, hlavu vraženou mezi lopatkami a jednu nohu kratší. Neměla zlomený vaz a bylo jasné, že nejde o oběšence. Muž, jemuž kostra patřila, přišel sem tedy umřít. Když ho chtěli odtrhnout od kostry, již objímal, rozpadl se v prach.“
(HUGO, Victor. Chrám Matky Boží v Paříži. s. 402)

• Charakteristika jedné postavy - Quasimodo:
Quasimodo je hlavní postava tohoto románu. Nikdy nepoznal své rodiče, adoptoval ho kněz, který ho v chrámu Matky Boží vychovával. Quasimodo je ukázkovým příkladem „harmonie kontrastu“; byl ošklivý hrbáč s krásnou duší. Lidé se ho báli, protože vypadal jako nestvůra a nikdo se již nezajímal, jaký doopravdy je. Každý viděl jen neforemný obličej, velkou bradavici nad okem, křivé zuby a rozcuchané zrzavé vlasy. Navíc měl na zádech hrb.